Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.08.2010, sp. zn. 8 Tdo 749/2010, ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.749.2010.2
Datum: 12.08.2010 Sp. zn.: 8 Tdo 749/2010 Nejvyšší soud
Datum: 12.08.2010 Sp. zn.: 8 Tdo 749/2010 Nejvyšší soud
Datum: 29.06.2010 Sp. zn.: 7 Tdo 638/2010 Nejvyšší soud
Rozhodujícími hledisky pro rozlišení trestných činů zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák. a omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák. jsou především povaha zásahu do osobní svobody poškozeného a délka jeho trvání.
Za zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák., a nikoliv jen za omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák., lze tedy pokládat např. situaci, kdy poškozený je vystaven zásahu do své osobní svobody nuceným pobytem v prostoru, v kterém po dobu jednoho týdne musel pobývat nejprve v jediné místnosti a poté po dobu dvou týdnů v uzavřeném domě, v němž byl držen a střežen, neboť za těchto okolností se nacházel již v postavení srovnatelném s uvězněním.*
Datum: 02.09.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 885/2009 Nejvyšší soud
Datum: 16.03.2005 Sp. zn.: 8 Tdo 249/2005 Nejvyšší soud
Datum: 12.10.1984 Sp. zn.: 6 Tz 71/84 Nejvyšší soud SSR
Datum: 19.01.1982 Sp. zn.: Tpjf 158/80 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 25.05.1967 Sp. zn.: Tzv 18/67 Nejvyšší soud ČSSR
K pomeru trestného činu obmedzovania osobnej slobody podla § 231 ods. 1, 2 tr. zák. a pokusu znásilnenia podla § 8, 241 tr. zák.